Uzavřel/a jste smlouvu s dodavatelem elektrické energie o dodávkách elektrické energie pro váš byt. Zástupce dodavatele vás navštívil doma, kde jste smlouvu na formuláři předloženém dodavatelem podepsali. Součástí formuláře byly i obchodní podmínky dodavatele, které jste převzal/a. Je pravda:
a) jde o smlouvu spotřebitelskou
– správně – Dle ustanovení § 1810 s násl. občanského zákoníku jde o spotřebitelskou smlouvu, protože dodavatel energie je podnikatelem (vizte ustanovení §§ 420 – 422 občanského zákoníku a prezentaci) a vy spotřebitelem ve smyslu ustanovení § 419 občanského zákoníku. Spotřebitel je občanským zákoníkem chráněný ve zvýšené míře. Blíže vizte také prezentace a rozlišení podnikatelů a nepodnikatelů, fyzických osob a právnických osob.
b) jde o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem
– správně – Byl vám předložen formulář smlouvy, jeho obsah jste neměli možnost nijak ovlivnit. Dodavatel energie je silnější strana, která určuje (diktuje) smluvní podmínky. Navíc jsou součástí smlouvy i obchodní podmínky dodavatele (vizte ustanovení §§ 1751 a 1752 OZ), což výslovně předjímá ustanovení § 1798 OZ. Spotřebitelské smlouvy a možnosti spotřebitele v souvislosti s jejich uzavřením blíže vymezují ustanovení §§ 1798 – 1801 občanského zákoníku.
c) jde o smlouvu odváženou
– špatně – Ve smyslu občanského zákoníku (vizte ustanovení § 2756 a násl.) jde o smlouvy, u kterých závisí prospěch, anebo neprospěch smluvní alespoň jedné ze smluvních stran na nejisté události. Typicky se sem řadí smlouvy pojistné (pojištění majetku, odpovědnosti, zdraví, úrazové pojištění), sázka, los a hra. Pojistné smlouvy by byly současně i smlouvami uzavřenými adhezním způsobem (vizte § 1798 a násl. OZ), smlouvami spotřebitelskými (vizte § 1810 OZ a násl.) a mohou být i smlouvami uzavřenými distančním způsobem (vizte § 1820 a násl. OZ).
d) o smlouvu uzavřenou distančním způsobem
– špatně – V zadání je uvedeno, že zástupce distributora vás navštívil doma. Nejde tedy o využití prostředků komunikace na dálku, jak má na mysli ustanovení § 1820 a násl. občanského zákoníku.
Dle občanského zákoníku je pravda:
a) Platně lze uzavřít i takovou smlouvu, která není jako smluvní typ výslovně upravená v občanském zákoníku.
– správně – Soukromé právo (kam občanské právo spadá) je postaveno na principu „vše je dovoleno, co není výslovně zakázáno“. Občanský zákoník, stěžejní kodex soukromého práva, pak na principu smluvní volnosti (vizte ustanovení § 1 OZ). Smluvní strany můžou uzavřít i smlouvu, která není výslovně jako smluvní typ uvedená (§ 1746 odst. 2 OZ). Hovoříme pak o tzv. smlouva nepojmenovaných neboli inominátních. Typickým příkladem je smlouva leasingová.
b) Právní osobnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).
– špatně – Právní osobnost mám (nikoli jsem). V souladu s ustanovením § 15 občanského zákoníku tento pojem označuje schopnost mít práv a povinnosti. Právní osobnost má každý člověk od narození (i nenarozené počaté dítě, narodí-li se živé – může dědit) až do své smrti. Nikdo se jí nemůže vzdát a nemůže v ní být omezen (§ 16 a § 23 občanského zákoníku). Díky právní osobnosti může i nezletilé dítě nebo osoba omezená ve svéprávnosti například dědit, v souvislosti s vlastnictvím má pak například povinnost danit nemovité věci, chovat se jako řádný vlastník apod. Schopnost právně jednat se označuje pojmem svéprávnost (§ 15 OZ).
c) Veřejnou listinou je smlouva sepsaná vámi, na které necháte notářsky ověřit podpisy.
– špatně – Veřejnou listinou je například notářský zápis, soudní rozhodnutí, rozhodnutí orgánů veřejné správy nebo samosprávy. I když si na listině, kterou si sepíšete sami nebo vám ji sepíše například advokát, necháte ověřit podpisy, stále se jedná o listinu soukromou. Formu veřejné listiny musí mít například dědická smlouva (vizte ustanovení § 1582 a násl. občanského zákoníku. K základnímu rozdílu mezi soukromou a veřejnou listinou vizte blíže ustanovení §§ 565 – 569 občanského zákoníku.
d) Závěť může být platně sepsaná pouze ve formě veřejné listiny.
– špatně – Závěť musí být písemná (pozor, z tohoto pravidla existují výjimky při bezprostředním ohrožení života osoby, která závěť pořizuje – vizte ustanovení §§ 1542 – 1549 občanského zákoníku). Tři základní formy závěti jsou upraveny v ustanovení § 1532 a násl. občanského zákoníku. Jde o závěť vlastnoruční (pozor, musí být sepsaná celá vlastní rukou, nikoli vytištěná a podepsaná), závěť sepsanou nejméně před dvěma svědky nebo závěť sepsanou notářem formou notářského zápisu (tj. veřejná listina). Forma veřejné listiny je vyžadovaná pouze k platnosti závěti osoby omezené ve svéprávnosti nebo osoby nezletilé starší 15 let (vizte ustanovení §§ 1525 – 1528 OZ).
Dlužník uznal dluh 4. 8. 2009 (úterý) a v uznání se zavázal zaplatit dluh v náhradním termínu do 30. 09. 2011 (pátek). Je pravda:
a) Poslední den promlčecí lhůty je 04. 08. 2012 (sobota).
– špatně – Podstatné je, že dlužník svůj dluh uznal. Proto se aplikuje ustanovení § 639 občanského zákoníku. Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Nelze tedy počítat promlčecí lhůtu 3 roky danou ustanovením § 629 občanského zákoníku. Navíc je třeba uvědomit si, že dlužník určil náhradní termín splnění. Platí tedy ustanovení § 639 OZ, že se právo promlčí za deset let od posledního dne určené doby (od 30. 09. 2011).
b) Poslední den promlčecí lhůty je 30. 09. 2014 (úterý).
– špatně – Podstatné je, že dlužník svůj dluh uznal a současně určil náhradní termín splnění. Je proto třeba aplikovat celé ustanovení § 639 občanského zákoníku. Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. (Nelze tedy počítat promlčecí lhůtu 3 roky danou ustanovením § 629 občanského zákoníku.) Platí tedy ustanovení § 639 OZ, že se právo promlčí nikoli za 3 roky, ale až za deset let od posledního dne určené doby (od 30. 09. 2011).
c) Poslední den promlčecí lhůty je 04. 08. 2019 (neděle).
– špatně – Podstatné je, že dlužník svůj dluh uznal. Proto se aplikuje ustanovení § 639 občanského zákoníku. Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Potud správně. Je však třeba vidět, že v uznání dlužník určil náhradní termín splnění. Platí tedy i druhá věta ustanovení § 639 OZ, že se právo promlčí za deset let od posledního dne určené doby (od 30. 09. 2011), nikoli od data uznání.
d) Poslední den promlčecí lhůty je 30. 09. 2021 (čtvrtek).
– správně – Podstatné je, že dlužník svůj dluh uznal a v uznání současně uvedl i náhradní termín splnění. Proto se aplikuje celé ustanovení § 639 občanského zákoníku. Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. V uznání dlužník určil náhradní termín splnění. Platí tedy i druhá věta ustanovení § 639 OZ, že se právo promlčí za deset let od posledního dne určené doby (od 30. 09. 2011). Žaloba věřitele musí být podaná k věcně a místně příslušnému soudu a musí obsahovat veškeré náležitosti stanovené občanským soudním řádem (vizte prezentace a vzor žaloby).
Uplynutím promlčecí lhůty právo nezaniká, ale oslabuje se jeho vymahatelnost u soudu (vizte prezentace a výukové video – rozdíl mezi promlčením a prekluzí). Dle §§ 609 a 610 OZ není dlužník povinen plnit po uplynutí promlčecí lhůty. K promlčení přihlédne soud jen k námitce dlužníka. V souladu s ustanovením § 619 OZ se jedná o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci (tím je soud) a promlčecí lhůta počne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. V daném případě od 01. 10. 2011 (ano, žalobu lze podat i o víkendu nebo ve státní svátek, počátek lhůty tedy může připadnout na víkend nebo státní svátek), tj. den, kdy nejdříve mohla být podaná žaloba k věcně a místně příslušnému soudu (vizte prezentace a vzor žaloby). Jde o promlčecí lhůůůůůtu, pro její běh platí tedy ustanovení §§ 605 – 608 OZ (vizte také § 601 OZ). Lhůta je určená podle let, rozhodujícím dnem pro její počátek je splatnost dluhu, tj. 30. 09. (Pokud jde o způsob zaplacení, pak vizte také ustanovení § 1957 OZ.) Jak již bylo řečeno, lhůta k podání žaloby počíná od 01. 10. 2011 (§ 605 odst. 1 OZ). Konec lhůty připadá na den, který se číslem shoduje s rozhodným dnem (tj. 30. 09.), tedy na čtvrtek 30. 09. 2021 (do 23:59:59h – vizte ustanovení § 601 OZ). Pokud jde o způsob podání žaloby – vizte prezentace a OSŘ.
Dle občanského zákoníku je pravdou:
a) Zástavní právo může být platně zřízené jen k nemovité věci.
– špatně – Zástavní právo (§§ 1309 – 1394 občanského zákoníku) je právem věcným a slouží k zajištění pohledávky a jejího příslušenství (příslušenství peněžité pohledávky – vizte § 513 občanského zákoníku). Předmětem zástavy může být v souladu s těmito ustanoveními jak věc movitá, tak věc nemovitá, ale i pohledávka, cenné papíry, podíl v obchodní korporaci apod. Zástavní právo (není-li uspokojená pohledávka zajištěná tímto zástavním právem) přechází na každého budoucího vlastníka předmětu zástavy (jde o absolutní majetkové právo, právo věcné). Pro uspokojení pohledávky je podstatné pořadí zřízení zástavního práva. Platí tu pravidlo „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. Kdo je prvním zástavním věřitelem v pořadí, má největší šanci na uspokojení celé své pohledávky, druhý zástavní věřitel v pořadí čeká, až co zbude po úplném uspokojení prvního zástavního věřitele, třetí zástavní věřitel v pořadí čeká, co zbude po plném uspokojení prvního a druhé ho zástavního věřitele atd.
b) Započít pohledávky lze platně i jednostranným prohlášením učiněným vůči druhé straně závazkového vztahu.
– správně – Občanský zákoník v ustanoveních §§ 1982 – 1991 nevyžaduje pro započtení běžných pohledávek dohodu. Z dikce § 1982 OZ, že každá ze stran může prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává, je zřejmé, že započtení je platně provedené i jednostranným oznámením (prohlášením) doručeným druhé straně nebo uplatněným v rámci soudního řízení. Jestliže smluvní strana (A), vůči které směřovalo započtení, se započtením učiněným druhou stranou (B) nesouhlasí, nezbývá jí, než se se svou pohledávkou obrátit na soud. Pouhé sdělení strany A doručené straně B (která započetla), že započtení odmítá, nestačí. Kdyby strana A neuplatnila svou pohledávku vůči straně B u soudu v promlčecí lhůtě, hrozí, že soud její žalobu k námitce strany B o započtení zamítne. K promlčecí vizte prezentace a výukové video.
c) Platně lze vydědit nepominutelné dědice a manžela/manželku zůstavitele.
– špatně – Nepominutelným dědicem je ten, koho nelze v dědění pominout, kdo musí vždy dostat nějakou část pozůstalosti. Nepominutelnými dědici jsou pouze děti zůstavitele (a jejich potomci) – vizte ustanovení § 1643 a násl. občanského zákoníku. Když na nepominutelné dědice nebude zůstavitel pamatovat v závěti nebo v dědické smlouvě, i tak musí z dědictví něco dostat. Pokud si zůstavitele nepřeje, aby nepominutelní dědicové cokoli dědili, má buď možnost vydědit je (pozor, pouze ze zákonem taxativně vymezených důvodů – vizte §§ 1646 – 1649 občanského zákoníku), nebo musí zemřít zcela nemajetný. Naproti tomu manžel či manželka ani partner či partnerka v registrovaném partnerství nepominutelnými dědici nejsou!
d) Náhradní splnění v případě, že je věřitel neznámý nebo nepřítomný, lze provést složením předmětu plnění do advokátní úschovy.
– špatně – Jestliže dlužník neví, komu má plnit, není si jistý osobu věřitele, nebo věřitel odmítá plnění přijmout, mohl by se dostat do prodlení (a problémů s tím spojených – např. soudní řízení). Proto je dobré vědět, že jediná forma náhradního splnění je plnění do soudní úschovy – vizte ustanovení § 1953 občanského zákoníku). Žádná jiná forma náhradního splnění není zákonem předjímaná.
Dluh byl splatný 31. 07. 2018 (úterý). Nebyla sjednána promlčecí lhůta. Je pravda:
a) Poslední den pro podání žaloby včas je 31. 07. 2019 (středa).
– špatně – Podstatné je, že nebyla sjednaná promlčecí lhůta dle ustanovení § 630 občanského zákoníku. Kdyby byla otázka zadaná tak, že byla sjednaná minimální smluvní promlčecí lhůta, byla by tato odpověď správná. Ovšem není tomu tak. Pokud nebyla promlčecí lhůta sjednaná, platí zákonná promlčecí lhůta upravená občanským zákoníkem v § 629 a trvá 3 roky. Uplynutím promlčecí lhůty právo nezaniká, ale oslabuje se jeho vymahatelnost u soudu (vizte prezentace a výukové video – rozdíl mezi promlčením a prekluzí). Dle §§ 609 a 610 OZ není dlužník povinen plnit po uplynutí promlčecí lhůty. K promlčení přihlédne soud jen k námitce dlužníka. V souladu s ustanovením § 619 OZ se jedná o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci (tím je soud) a promlčecí lhůta počne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. V daném případě od 01. 08. 2018, tj. den, kdy nejdříve mohla být podaná žaloba k věcně a místně příslušnému soudu (vizte prezentace a vzor žaloby). Jde o promlčecí lhůůůůůtu, pro její běh platí tedy ustanovení §§ 605 – 608 OZ (vizte také § 601 OZ). Lhůta je určená podle let, rozhodujícím dnem pro její počátek je splatnost dluhu, tj. 31. 07. (Pokud jde o způsob zaplacení, pak vizte také ustanovení § 1957 OZ.) Jak již bylo řečeno, lhůta k podání žaloby počíná od 01. 08. 2018 (§ 605 odst. 1 OZ). Konec lhůty připadá na den, který se číslem shoduje s rozhodným dnem (tj. 31. 07.), tedy na sobotu 31. 07. 2021 (platí obecná zákonná 3 letá promlčecí lhůta). Jenže je třeba aplikovat ustanovení § 607, protože lhůta nemůže skončit v sobotu (ani v neděli nebo ve státní svátek), ale může skončit až nejbližší následující pracovní den, tj. v pondělí 02. 08. 2021. S odkazem na ustanovení § 601 odst. 1 OZ je žaloba podaná včas (před uplynutím promlčecí lhůty) do 02. 08. 2021 do 23:59:59h. Pokud jde o způsob podání žaloby a její obsah vizte prezentace a vzory dokumentů.
b) Poslední den pro podání žaloby včas je 31. 07. 2021 (sobota).
– špatně – I když nebyla promlčecí lhůta sjednaná, není to závada, protože platí zákonná promlčecí lhůta. Ta je upravená občanským zákoníkem v § 629 a trvá 3 roky. Uplynutím promlčecí lhůty právo nezaniká, ale oslabuje se jeho vymahatelnost u soudu (vizte prezentace a výukové video – rozdíl mezi promlčením a prekluzí). Dle §§ 609 a 610 OZ není dlužník povinen plnit po uplynutí promlčecí lhůty. K promlčení přihlédne soud jen k námitce dlužníka. V souladu s ustanovením § 619 OZ se jedná o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci (tím je soud) a promlčecí lhůta počne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. V daném případě od 01. 08. 2018, tj. den, kdy nejdříve mohla být podaná žaloba k věcně a místně příslušnému soudu (vizte prezentace a vzor žaloby). Jde o promlčecí lhůůůůůtu, pro její běh platí tedy ustanovení §§ 605 – 608 OZ (vizte také § 601 OZ). Lhůta je určená podle let, rozhodujícím dnem pro její počátek je splatnost dluhu, tj. 31. 07. (Pokud jde o způsob zaplacení, pak vizte také ustanovení § 1957 OZ.) Jak již bylo řečeno, lhůta k podání žaloby počíná od 01. 08. 2018 (§ 605 odst. 1 OZ). Konec lhůty připadá na den, který se číslem shoduje s rozhodným dnem (tj. 31. 07.), tedy na sobotu 31. 07. 2021 (platí obecná zákonná 3 letá promlčecí lhůta). Jenže je třeba aplikovat ustanovení § 607, protože lhůta nemůže skončit v sobotu (ani v neděli nebo ve státní svátek), ale může skončit až nejbližší následující pracovní den, tj. v pondělí 02. 08. 2021. S odkazem na ustanovení § 601 odst. 1 OZ je žaloba podaná včas (před uplynutím promlčecí lhůty) do 02. 08. 2021 do 23:59:59h. Pokud jde o způsob podání žaloby a její obsah vizte prezentace a vzory dokumentů.
c) Poslední den pro podání žaloby včas je 02. 08. 2021 (pondělí).
– správně – V daném příkladu platí zákonná promlčecí lhůta upravená občanským zákoníkem v § 629 a trvá 3 roky. Uplynutím promlčecí lhůty právo nezaniká, ale oslabuje se jeho vymahatelnost u soudu (vizte prezentace a výukové video – rozdíl mezi promlčením a prekluzí). Dle §§ 609 a 610 OZ není dlužník povinen plnit po uplynutí promlčecí lhůty. K promlčení přihlédne soud jen k námitce dlužníka. V souladu s ustanovením § 619 OZ se jedná o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci (tím je soud) a promlčecí lhůta počne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. V daném případě od 01. 08. 2018, tj. den, kdy nejdříve mohla být podaná žaloba k věcně a místně příslušnému soudu (vizte prezentace a vzor žaloby). Jde o promlčecí lhůůůůůtu, pro její běh platí tedy ustanovení §§ 605 – 608 OZ (vizte také § 601 OZ). Lhůta je určená podle let, rozhodujícím dnem pro její počátek je splatnost dluhu, tj. 31. 07. (Pokud jde o způsob zaplacení, pak vizte také ustanovení § 1957 OZ.) Jak již bylo řečeno, lhůta k podání žaloby počíná od 01. 08. 2018 (§ 605 odst. 1 OZ). Konec lhůty připadá na den, který se číslem shoduje s rozhodným dnem (tj. 31. 07.), tedy na sobotu 31. 07. 2021 (platí obecná zákonná 3 letá promlčecí lhůta). Jenže je třeba aplikovat ustanovení § 607, protože lhůta nemůže skončit v sobotu (ani v neděli nebo ve státní svátek), ale může skončit až nejbližší následující pracovní den, tj. v pondělí 02. 08. 2021. S odkazem na ustanovení § 601 odst. 1 OZ je žaloba podaná včas (před uplynutím promlčecí lhůty) do 02. 08. 2021 do 23:59:59h. Pokud jde o způsob podání žaloby a její obsah vizte prezentace a vzory dokumentů.
d) Námitkou promlčení se dlužník ubrání, pokud ji vznese nejdříve 03. 08. 2021 (úterý).
– správně – V daném příkladu platí zákonná promlčecí lhůta upravená občanským zákoníkem v § 629 a trvá 3 roky. Uplynutím promlčecí lhůty právo nezaniká, ale oslabuje se jeho vymahatelnost u soudu (vizte prezentace a výukové video – rozdíl mezi promlčením a prekluzí). Dle §§ 609 a 610 OZ není dlužník povinen plnit po uplynutí promlčecí lhůty. K promlčení přihlédne soud jen k námitce dlužníka. Tuto námitku může dlužník platně vznést až po uplynutí promlčecí lhůty. V souladu s ustanovením § 619 OZ se jedná o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci (tím je soud) a promlčecí lhůta počne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. V daném případě od 01. 08. 2018, tj. den, kdy nejdříve mohla být podaná žaloba k věcně a místně příslušnému soudu (vizte prezentace a vzor žaloby). Jde o promlčecí lhůůůůůtu, pro její běh platí tedy ustanovení §§ 605 – 608 OZ (vizte také § 601 OZ). Lhůta je určená podle let, rozhodujícím dnem pro její počátek je splatnost, tj. 31 07. Jak již bylo řečeno, lhůta počíná od 01. 08. 2018 (§605 odst. 1 OZ). Konec lhůty pro včasné podání žaloby připadá na den, který se číslem shoduje s rozhodným dnem (tj. 31. 07.), tedy na sobotu 31. 07. 2021 (platí obecná zákonná 3 letá promlčecí lhůta). Jenže je třeba aplikovat ustanovení § 607, protože lhůta nemůže skončit v sobotu (ani v neděli nebo ve státní svátek), ale může skončit až nejbližší následující pracovní den, tj. v pondělí 02. 08. 2021. S odkazem na ustanovení § 601 odst. 1 OZ je žaloba podaná včas do 02. 08. 2021 do 23:59:59h. Pokud jde o způsob podání žaloby (ale i jiných podání adresovaných soudu) a její obsah vizte prezentace a vzory dokumentů.